Obsah článku
Acylpyrin (Aspirin) je znám na celém světě již 105 let. V roce 1853 vyvinul tuto látku Francouz Charles Gerhardt, o pár let později Němec Carl J. Kraut, ale jejich produkty nebyly dostatečně čisté. Tento lék patentovali před 105 lety – 6. 3. 1899. Bylo to však až roku 1971, kdy se britskému vědci siru Johnovi Vany podařilo zjistit, na jakém principu aspirin vlastně funguje.
Mezi první pacienti, kterým lékaři předepsali acylpyrin, byl i dobře známý francouzský malíř, grafik a sochař Auguste Renoir. Umělec měl těžkou formou revmatoidní artritidy, a často trpěl bolestmi. Hlavní složkou všestranného přípravku je kyselina acetylsalicylová, která má antipyretický, analgetický a protizánětlivý účinek. Blokuje bakterie, které způsobují zánět, také chrání proti srdečním infarktu a mozkové mrtvici či dokonce napomáhá k zpomalení růstu rakovinných nádorů.
Acylpyrin – výzkum
Asi před 20 lety, začali vědci s dalšími pokusy s aspirinem a zjistili, že tento lék v pravidelných dávkách dokáže předcházet vzniku krevních sraženin v cévách, a tím chrání tělo před mozkovou mrtvici. To vede k tomu, že krev získává více tekutin, a červené krvinky se nepřilepí k sobě a v důsledku toho se netvoří tromby a potah chrání žaludeční sliznici. Aspirin je předepsán pro prevenci mrtvice a infarktu u lidí, jejichž věk je více než 45 let a mají rizikové faktory pro tato onemocnění. V Berlíně se každoročně uděluje cena “International Aspirin Award”, sponzorovaná firmou Bayer za nejlepší objevy při výzkumu účinků a klinického použití aspirinu. Loni získal toto ocenění mladý čínský lékař Minšeng Juan, který objasnil mechanismus snížení úrovně glukózy v krvi pomocí kyseliny acetylsalicylové.
Nežádoucí účinky acylpyrinu
Mezi nejčastější vedlejší účinky aspirinu patří krvácení do žaludku a mozku. Experti upozorňují, že každý, kdo má sklon ke krvácení, včetně lidí s poruchami krve, kteří berou léky na ředění krve nebo jsou silnými kuřáky či holdují alkoholu, může být náchylnější na vedlejší účinky tohoto léku.