Obsah článku
Je mnoho důvodů, proč žena nemůže mít děti. Příčinou může být nepravidelná ovulace (vajíčko se neuvolňuje pravidelně), takže je těžké odhadnout nejlepší dobu pro oplodnění. Nebo je nějak narušena produkce hormonů, které řídí menstruační cyklus. To může být způsobeno užíváním léků, infekčním onemocněním, ale i problémy nervového charakteru.
Sperma vzniká ve varlatech a ukládá se v nadvarlatech. Během pohlavního styku prochází sperma nejprve chámovodem do močové trubice a potom je při ejakulaci vystříknuto do vaginy. Odtud postupuje dál do vejcovodu, kde může oplodnit vajíčko. Semenné váčky a prostata dodají tekutinu, která usnadňuje spermiím cestu k vajíčku.
Ženská neplodnost a její léčba
Zablokování či poškození vejcovodu brání vajíčku, aby se dostalo až do dělohy. Děloha může od narození zcela chybět, ale taky mohla být poškozena při předčasném porodu. Třeba děloha s poškozenou sliznicí neumožní, aby se v ní vajíčko mohlo uchytit. K častým příčinám patří i takové nemoci, jako je zánět slepého střeva či tuberkulóza, cysty či nádorové bujení.
Imunitní systém některých žen reaguje na mužské spermie stejně jako na choroboplodné mikroby či „cizí buňky“ a ničí je tím, že vytvoří protilátky, které proti spermiím zaútočí, a k oplodnění tak nemůže dojít. Někdy jsou spermie poškozeny chemickým složením hlenu v hrdle děložním, což je kanál vedoucí do dělohy, nebo jim není dovoleno projít až do dělohy.
Neplodnost páru a její řešení
Jestliže je pár neplodný, zpravidla se obrátí na lékaře se žádostí o radu a pomoc. Lékař je oba pravděpodobně pošle na vyšetření do nemocnice nebo na speciální kliniku zabývající se neplodností, kde projdou řadou fyzických vyšetření a pohovorů týkajících se jejich zdravotního stavu.
Lékaři specializovaní na neplodnost budou chtít vědět, jaké nemoci partneři prodělali, jak pravidelnou má žena menstruaci, zda pár považuje soulož za zdroj napětí ve vzájemném vztahu apod. Jestliže má jeden z dvojice pocit, že pokaždé, když se pokusí o početí a ono se nepodaří, je za to právě on (ona) zodpovědný, může tento pocit u muže způsobit následnou impotenci a u ženy poruchy v pravidelnosti ovulace.
Lékař požádá muže o vzorek spermií a z něho zjistí množství, aktivitu a procento abnormálních spermií. Jestliže je počet vyprodukovaných spermií v pořádku a alespoň 40% je dostatečně aktivních a 60% má běžný tvar spermie, pak je porucha pravděpodobně na straně ženy a další vyšetření se zaměří na ni.
Když je z vaječníku uvolněno zralé vajíčko, může být ve vejcovodu oplodněno spermií. Oplodněné vajíčko (zygota) se začíná dělit a v tu chvíli o něm mluvíme jako o blastocystě, která se pak uchytí na stěně dělohy.
Nejprve je žena požádána, aby si pečlivě několik měsíců zaznamenávala pravidelně každý den tělesnou teplotu zejména v období kolem ovulace. V této době totiž tělesná teplota stoupá o 0,3°C. Jestliže podle toho lékař přesně určí, kdy dochází k ovulaci, potom poradí páru, kdy má souložit.
Jestliže ani toto nepomůže, je ženě v různých intervalech odebírána krev a z krevního vzorku se měří úroveň reproduktivních hormonů. Hormon progesteron produkuje tělo před ovulací, takže podle toho se dá opět určit poměrně přesně, kdy k ovulaci dochází.
Lékař provede různá interní vyšetření děložního čípku, dělohy a vejcovodů, aby se ujistil, že na nich nejsou žádné výrůstky, zablokované části, poškození či infekce. Některá z těchto vyšetření vyžadují menší chirurgický zákrok, kdy se využívá zvláštní vyšetřovací nástroj zvaný laparoskop. U většiny těchto vyšetření je nutná krátká celková anestezie. Nakonec je ženě po souloži odebrán hlen z děložního hrdla a zjišťuje se, co se děje se spermiemi.
