Jak dokáže diabetes I. typu ovlivnit váš život?

Všude kolem slyšíme o lidech trpících cukrovkou, ale jen stěží si dokážeme představit, jak vypadá jejich život s touto nemocí. Nevíme, jak funguje jejich tělo, neznáme, čím vším si musejí procházet. Jste obeznámeni s tím, jak by měla vypadat první pomoc člověku, který upadne do hypoglykemického kómatu? Víte, že nesprávnou pomocí mu můžeme způsobit i smrt? Pojďme se proto společně podívat na veškerá fakta!

Seznamte se, cukrovka!

Cukrovka I. typu začíná již u dětí nebo dospívajících, kteří jsou do té doby velmi zdraví. V některých případech se může objevit i po třicátém roce života, a proto se může často snadno zaměnit za cukrovku II. typu. V tom případě je označována jako LADA (latent autoimmune diabetes in adults = pomalu probíhající cukrovka u dospělých).

Tímto typem cukrovky trpí v ČR 7 % diabetiků, a proto je mnohem vzácnější než cukrovka II. typu. Je pro něj charakteristická úplná absence inzulínu v těle. Cukr se hromadí v krvi a uniká do moče.

Jak se onemocnění projevuje?

Běžný člověk může mít podezření, že trpí diabetem I. typu, podle nejrůznějších projevů jako je únava, noční pocení, úbytek na váze, bolesti břicha, psychické změny. Díky tomu, že se cukr hromadí v krvi, následně uniká v ledvinách do moče a strhává s sebou vodu, bývá jedním z nejčastějších příznaků časté močení a následná velká žízeň z důvodu dehydratace nemocného. Pokud máte jakékoliv podezření, že trpíte cukrovkou, nikdy není od věci navštívit svého lékaře.

Jaké komplikace může způsobit?

• Hyperglykemické kóma

Pokud není léčen stav, kdy se cukr hromadí v krvi a jeho koncentrace dosáhne závratné výše, dojde k narušení vědomí a kómatu. V organismu vznikají tzv. ketolátky, které způsobuj specifický zápach z úst a moči. Hyperglykemické kóma vzniká v důsledku nekvalitní léčby diabetika inzulinem. Léčení tohoto stavu probíhá na JIP snižováním hladiny cukru v krvi a podáváním inzulinu.

• Hypoglykemické kóma

Je naopak způsobeno příliš nízkou koncentrací cukru v krvi, což může být vyvoláno vysokou dávkou podaného inzulinu. Léčí se podáním cukru. U každého diabetika v bezvědomí je NUTNÉ zavolat rychlou záchrannou pomoc, avšak nastává otázka, jak odlišit hyperglykemické kóma, které je spojeno s vysokou hladinou cukru, od hypoglykemického (a ostatních stavů), kdy je nutné cukr dodat. Příznaky hypoglykémie se rozvíjí rychle. Projevují se opocenou kůží, nemocný nedýchá zhluboka a nejeví známky dehydratace (suchý jazyk).

Pokud si ale člověk není jistý, o který z případů se jedná, měl by podat pacientovi POUZE CUKR. V případě, že se jedná o hyperglykémii, není život nemocného ohrožen během minut. Pokud se jedná o člověka s hypoglykémií, bylo by osudovou chybou mu podat inzulín, neboť by mohl zemřít.

Poškození malých a velkých cév

• Poškození malých cév – cukrovka poškozuje cévky v ledvinách (riziko postupného selhání ledvin), očích (poruchy zraku, které můžou vést až k oslepnutí) a cévky vyživující nervy (ztráta citlivosti některých částí těla bolesti břicha, brnění končetin, poruchy vyprazdňování žaludku).
• Poškození velkých cév – jedná se o zrychlenou aterosklerózu (kornatění tepen).

Syndrom diabetické nohy

Syndrom diabetické nohy je kombinací postižení velkých i malých cév. Jelikož noha bývá teplá, zarudlá a nebolestivá, nemocný si často ani nevšimne, že se mu po drobném úrazu vytvoří malá oděrka, která se snadno infikuje vlivem špatného cévního zásobení. Může se také stát, že se díky nevhodné obuvi vytvoří podkožní krevní výron (modřina), kam se zanese infekce a vznikne zánět. Ten usnadňuje prasknutí kůže a vzniku vředu. Šířením infekce na kost se rozvíjí osteomyelitida. Onemocnění může vyvrcholit amputací postižené končetiny.

Jak vypadá léčba?

Předejít cukrovce I. typu bohužel nijak nelze. Nemocný se neobejde bez trvalé celoživotní léčby, která má u každého pacienta individuální režim. Kromě podávání inzulínu se doporučuje dostatek pohybu a dieta upravená každému pacientovi na míru. Diabetik smí jíst každé jídlo, ale záleží na jeho množství a správném časovém rozvržení. V potravě smí přijímat i cukr (nejlépe v podobě polysacharidů), ale jeho příjem musí být v rovnováze s dávkou podávaného inzulínu, aby docházelo k co nejmenším výkyvům hladiny cukru v krvi.
Jsou také důležité pravidelné kontroly krevního tlaku, očního pozadí a funkce ledvin.