Psychické zdraví aneb mysl, pravda a láska – Kam až jsme schopni dojít?



Lidský vývoj směřující stále více dopředu za svými zády zanechává myšlenky na zdraví. Sami sebe se ptáme, zdali je harmonie v těle skutečně tak důležitá až do doby, kdy nás schvátí nemoc. Myšlení zaměřené na udržení fyzického těla nám podsouvají televizní pořady, reklamy a další. Přestože budeme dodržovat všechny zásady, může se stát, že plánování, úkoly a povinnosti nás sice doženou do cíle, kde jsme chtěli být, ale i za cenu našeho duševního zdraví, o kterém se diskutuje velmi málo.

Zaměřme se společně na dva hlavní body pro udržení kvalitního ducha a posuňme se tímto způsobem dále ve všech odvětvích našeho života.

Mysl jako hlavní aktér

Na startovní čáře je nutné najít viníka. Nehledejte ho v rodině, ani v okolí a zkuste se podívat do své mysli. Odpovězte si na otázku „Co mě přivedlo do smutku?“ a určete příčinu. Po chvíli dobře zjistíte, že za každým smutkem a depresí stojí vaše myšlenky. Každá osoba si dokáže v hlavě vytvořit příběh navazující na určitou situaci, jež se doopravdy udála. Je pouze na nás zda k ní přidáváme pozitivní nebo negativní myšlenky. Nakonec všechny tyto příběhy tvoří vás a vaše duševní zdraví. V hlavě dotváříte situaci něčím nereálným a celek považujete za skutečnost.

Uveďme si to na příkladu. Řekněme, že pan Kohout a slečna Vránová, dva cizí lidé se setkají na autobusové zastávce a oba čelí stejné situaci. Autobus ne a ne přijet. Zatímco pan Kohout nasadí úsměv a rád se projde domů, slečna Vránová ve svých lodičkách, v nichž musela přednášet hodinu na poradě a které jí vpravují bodavou bolest do palce, musí dopajdat domů. Tam ji čeká manžel a ona na něj vrhne zlostný pohled a celý večer mu bude vyčítat, co vše ostatní jí trápí. Stejná situace a pan Kohout na ni už dávno zapomněl, slečna Vránová ji prožívala, dokud nezmizely puchýře na noze a pan Vrána na ni vzpomíná s nechutí, a to ji ani nezažil.

Řešení je snadné. Nahlédněte na svůj problém tak, jakoby nebyl váš a zareagujte na něj. Obraťte negativní v pozitivum a vezměte si ze situace dobrou zkušenost. Pokud se vám nevydařilo to, o čem jste snili, zkuste to znovu. Jestliže vám někdo ublížil, řekněte si, že bez špatných lidí bychom neznali ty dobré. Kdybychom neznali zlo, nepřišlo by ani dobro, vše by bylo stejné a život je přece krásný tím, že je různorodý.

Jako děti

Paní Vránová zahlédne na ulici synovce a jde mu vstříc, aby ho pozdravila. „Co to máš za ošklivou kytkovanou sukni teto?“ diví se chlapec. V jeho projevu nebyla ani kapka závisti nebo něčeho zlého. Děti vyjadřují upřímně všechny názory, dokud je maminky neokřiknou a oni si poté zapamatují, že to dělat nemají. A tady je chyba. Dusíme v sobě pravdu a tím roztrháváme pytel škodlivých myšlenek. Zkuste pro jednou zachovat pravou tvář, být jako děti a říci, co si doopravdy myslíte.

Vaším psychickým zdravím může zahýbat také dětská láska. Milují navzdory všemu. Barva pleti, oblečení nebo vzhled ostatních pro ně není důležitý. Určují člověka podle jeho činů a hrají si s ním, jen když jim přináší štěstí. Zanechte předsudků a začněte na čas mluvit s těmi, kteří vám přinášejí radost. Jsme ve společnosti, kterou zachrání jen to, když se na čas spojíme. Naše planeta je také koule držící svět dohromady, proto se nesnažme tvořit pyramidu z důležitých a méně důležitých lidí a spojme se láskou dohromady. Svět pak nebude plný jen dobrých lidí, ale na okamžik vyrovnáme zlo a dobro.



 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.