Infekční žloutenka je stavem, kterým potřebuje energetickou léčbu a součástí je i celková úprava životosprávy. Jakmile skončíte s léčbou infekční žloutenky je nadále nutné dodržovat jistá pravidla v životosprávě, aby se neobjevily jiné potíže po prodělané nemoci. Na základě laboratorního vyšetření stanová lékař dobu rekonvalescence a co může pacient jíst. Obecně je po prodělané infekční žloutence snížena odolnost nemocných.
Co tedy jíst a nejíst? Na začátku je třeba obstarat přísun plnohodnotných kvalitních bílkovin, ale ne příliš vysoký – postačí 50 – 80 g za den. Konkrétně se jedná především o bílkoviny mléka, sýrů a tvarohu, ale též bílkovin z vajec a masa.
Pro udržení výkonu jaterní tkáně je rovněž důležitý cukr, dieta by tedy měla mít i látky cukerné povahy – škrob, řepný a ovocný cukr nebo hroznový cukr. V dietě je potřeba jenom malé množství tuků. Špatně se snášejí přepalované tuky a sádlo, z diety při infekční žloutence je tedy vyřaďte. Z tuků se tedy v minimálním množství doporučuje kvalitní rostlinný tuk, čerstvé máslo nebo nepřepalované máslo. V dietě se nesmí vyskytovat žádné potraviny, které zatěžují játra. Týká se to alkoholu a koření.
Na začátku akutního onemocnění se absolvuje přísná dieta s obsahem hořkého čaje, sucharů a kaší. Tato jídla se doporučují jíst při nemoci spojené se zvracením a velkým nechutenstvím. Jedná se o dobu maximálně tří až pěti dní. Jestliže dochází k nesnášenlivostí jídla, podává se potrava žilními tekutinami.
Po odeznění nejhorší fáze nemoci se přechází na mléčnou stravu a poté na bílkovinnou dietu. Mléko se podává oslazené hroznovým cukrem nebo ředěné minerální vodou. V dietě se doporučuje tvaroh – málo osolený nebo oslazený cukrem. Tvaroh lze zaměnit za žervé či jogurt. Později se přechází na masitou bílkovinnou stravu. Nejprve se podává telecí maso, později hovězí, kuřecí a sladkovodní ryby.